Dietní opatření u hypertenze/vysokého krevního tlaku

Všechno se vším souvisí, proto také součástí úspěšného léčení i prevence nemocí je strava. Vhodnou stravou se dá hodně vylepšit a naopak stravou nevhodnou hodně pokazit.

Hypertenze – vysoký krevní tlak je velmi rozšířené onemocnění v civilizovaných zemích, proto je často zmiňována jako civilizační onemocnění. Příčiny vzniku jsou různorodé a blíže se na ně podíváme v dalších článcích.

  • Redukovat příjem kuchyňské soli (NaCl)

Prakticky:

Vyhýbat se přesoleným potravinám (uzeniny, slané sýry, slané pečivo atd.), nepřisolovat pokrmy.

Fyziologickou potřebu sodíku dospělého člověka pokryje 2-3g kuchyňské soli/den (necelá kávová lžička), doporučení WHO je 5g soli/den. Uvědomme si ale, že většina soli se v potravinách vyskytuje skrytě, bez přisolování!

Je však třeba uvést, že i mezi odbornou veřejností nepanuje jednotný názor na problematiku doporučeného přísunu soli, neboť optimum přívodu kuchyňské soli má pravděpodobně vysokou individuální variabilitu a zdravotní stav závisí na spoustě dalších faktorů. Existují dokonce i údaje o nepříznivých účincích omezení kuchyňské soli.

Pro zdravého člověka tedy bude nejlépe dodržovat staré známé pravidlo – všeho s mírou, tedy nepřesolovat, ale ani se soli nadobro nevzdávat.

  • Zvýšit příjem ovoce (na 200G) a zeleniny (alespoň na 300g)

Prakticky:

Zeleninu přidávat ke každému jídlu, nejen syrovou, ale i vařenou. Zeleninu používat při různých technikách přípravy jídla – rozmixovanou do záhuštěk, do bramborové kaše, zeleninová puré místo omáček, pomazánky, zeleninou nahrazovat části příloh – zeleninové pečené hranolky, jullienne atd.

Zvýšení příjmu draslíku

Bylo zjištěno, že příznivě na snížení krevního tlaku působí draslík, hojně obsažený v zelenině (ale také v luštěninách či bramborech). Mezi nejvýznamnější dodavatele draslíku patří rajčata (zvláště sušená), listová zelenina (špenát), z ovoce zejména banány, hrozny, meruňky, švestky.

Ke ztrátám draslíku dochází také při průjmech a zvracení, u hypertoniků velmi často vlivem diuretické léčby (Furon) – o to důležitější je draslík zvyšovat ve stravě!

Snížení kalorického příjmu

Vzhledem k tomu, že s hypertenzí se často pojí také nadváha a obezita, je zvýšení příjmu zeleniny a ovoce ideální metodou pro alespoň mírné snížení hmotnosti. Zelenina a ovoce obsahují velké množství vlákniny, která prodlužuje pocit sytosti a navíc zlepšuje stav střeva.

 

  • Rozumný příjem alkoholu

Vysoký příjem alkoholu zvyšuje dlouhodobě krevní tlak, úplná abstinence je však také rizikovým faktorem srdečně-cévních onemocnění. Pravidelná konzumace 30g alkoholu denně snižuje krevní tlak, zvýšená konzumace naopak tlak zvyšuje. Vzhledem k rozdílné aktivitě enzymu odbourávající alkohol u lidí (alkoholdehydrogenáza) je velmi ošemetné se vyjádřit k přesnému množství.

Mechanismus snížení krevního tlaku je patrně dán vazodilatací (rozšířením cév) a také snížením stresu. Důvodem ke zvýšení krevního tlaku při vysokém příjmu alkoholu ještě není prozkoumán a patrně souvisí se zvýšenými ztrátami draslíku a vápníku.

 

  • Zvýšit příjem vápníku ve stravě

Prakticky:

Dostatečný příjem polotučných mléčných výrobků, nejlépe zakysaných. Z rostlinných zdrojů je rekordmanem v obsahu vápníku mák, sezamové semínko, mandle.

 

  • Dostatečný příjem omega 3 nenasycených mastných kyselin

Prakticky:

Zařazovat do svého jídelníčku ryby, nejlépe mořské, tučné, ale i sladkovodní cca 2x týdně. Jídelníček obohacovat rostlinnými zdroji omega3 – avokádo, ořechy, semínka, lněný olej atd.

 

Poznámky na závěr

Pravidelné pití kávy nebo čaje v množství do 4 šálků denně nemá na krevní tlak podstatný vliv.

Zvýšené dávky vitaminu C (500mg kys. askorbové/den) působili příznivě na snížení krevního tlaku. Fyziologický mechanismus účinku však není znám.

Velmi důležité při režimových opatřeních je zvýšení fyzické zátěže (nejlépe aerobní) na pravidelné bazi 30minut aerobního pohybu/den, 5 dní v týdnu a u obézních lidí snížení hmotnosti o 5-10%.

 

Přeji vám, ať vám jsou doporučení ku prospěchu!

Vaše Tereza