Proč meditovat ?

 

autor: Mgr. Jan Kozák

Jaké místo má mít meditace v existenci člověka na cestě jeho životem? Každý z nás má někde svůj počátek. Každý jsme se narodili, byli vychováni rodiči nebo pěstouny, se kterými jsme měli různé vztahy, někam jsme chodili do školy, učili se různým dovednostem a znalostem, někoho milovali a k jinému pociťovali odpor, pracovali jsme na různých pozicích, utráceli peníze za věci užitečné i ty neužitečné. V průběhu života jsme také zakusili celou řadu konfliktů, třeba jsme zjistili, že nemůžeme vyhovět všem našim potřebám a požadavkům a také nemůžeme vždy dostat to, co chceme a po čem toužíme. Možná jsme se někdy ptali, zda výsledky naší práce, ať už byla či nebyla usilovná, stály za tu námahu. Všichni jsme někdy byli nemocní, bezmocní a všichni stárneme. Ovšem v kontextu našeho životního příběhu je možné udělat mnohé, jež nám pomůže kultivovat naši mysl tak, abychom lépe zvládali problémy, konflikty a nesnáze, se kterými se potkáváme v životě každého z nás.

Na tomto světě je nepřeberné množství způsobů, jak se zabavit a jak se případně vyhnout duševní nepohodě. Někteří sledují televizi, někdo užívá různé látky, jiný zase po něčem pátrá na internetu. Existují i mnohé metody od autogenního tréninku až po široké spektrum technik zaměřených na zvládání stresu. Na tomto místě se však zabýváme meditací, jejímž jedním aspektem je možnost vyrovnat se s těžkostmi každodenního života. Dále nám pomáhá kultivovat duševní schopnosti, které umožňují předcházet problémům, konfliktům i nesnázím. V dnešní době je možné se dočíst o závěrech mnoha vědeckých studií, které konstatují, že meditace může přinést dočasné řešení negativních duševních stavů. Například byly publikovány studie, dle kterých meditace vede k redukci stresu (Chiesa & Serretti, 2009, 2009), snížení četnosti depresivních epizod (Evans et al., 2008), zlepšení zvládání bolesti (Rosenzweig S, Greeson J, Reibel D, et al. 2010), posílení pracovní paměti (Zeidan et al. 2010) navození duševní pohody (e.g., Carmody et al., 2008), zvýšení soucitu (Condon et al., 2013), posílení kreativity (Ostatin et al., 2011) a zlepšení komunikačních schopností (Amutio-Kareaga et al., 2017). Podle dalších studií může meditace také mírnit duševní bolest, smutek a nepříjemné vzpomínky (Goldin P., Gross J., 2010), sebelítost, sebevražedné myšlenky (Luoma, J., Villatte, J., 2012), strach, úzkost, obavy (Marchand W., 2012), nebo nás zbavit závislostních tendencí (Bowen, S., et al. 2009). Samozřejmě, je-li mysl oproštěna od podobných nežádoucích stavů, je to prospěšné nejen pro jednotlivce, ale i pro jeho okolí.

Přirozeným důsledkem zdařilé meditační praxe tak může být, že neprospěšné stavy se oslabují a místo nich se postupně objevují stavy prospěšné, jako je klid, vyrovnanost, radost, trpělivost, odvaha, uvolnění, pozornost a mnoho dalších. Podobné pozitivní vlastnosti bychom neměli nahlížet pouze jako dočasnou úlevu od nepříjemných stavů. Meditace je především postupný proces duševního výcviku a intenzivní práce s myslí, který směřuje k větší svobodě a moudrosti. Když je mysl svobodná, může se vypořádat s náročnějšími záležitostmi úspěšněji, efektivněji, vyrovnaněji a samostatněji.

Začněme a pokračujme…

Publikováno v Blog